Zaměřuje se na lidskou vynalézavost osvojování a ohraničování, která má v historii repetetivní projev.
V řípadě rezervace plážového místa, lidé umisťují svou matračku, jakožto jasné znamení o zabrání si tohoto území. Mnohdy svou invazivní potřebou konkrétního prostoru matračku zanechávají na místě celý svůj pobyt, někdy i na dobu neurčitou… Potřeba okupace určité lokality je od pradávna v lidské přirozenosti. V takto malém měřítku je o to více patrná suverénost této strategie a paradox celého uvažovaní.
