Prostor je nezbytná součást bytí, jehož
podobu člověk svou existencí kontinuálně vytváří. V
potřebě každodenního opatřování, spolužití s druhými a vidinou do budoucna, prochází prostor proměnou, jejíž forma, hmota a tělo je konkrétní.
Toto člověkem obstarávané pečování, pěstění a stavění v sobě ovšem nese
hlubší dimenzi, z níž plyne jeho vztah k
tomuto prostoru, ke světu jakožto domovu.